Koncepce

Koncepce rozvoje Ústavu Blízkého východu a Afriky

Koncepce rozvoje, předložená doc. PhDr. Pavlem Sládkem, Ph.D., pro účel nominace do funkce ředitele Ústavu Blízkého východu a Afriky, základní součásti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Doc. Sládek byl jmenován ředitelem ústavu k 19. červnu 2014. Zástupcem ředitele byl jmenován PhDr. Petr Kučera, Ph.D., funkci tajemníka ústavu bude vykonávat Mgr. Pavel Ťupek, Ph.D.

  1. Úvod – obecné směřování

I.1 Integrace do života fakulty

Jakkoli jsou naše obory někdy označovány za „malé“, jejich význam považuji jak z akademického, tak ze společenského hlediska za dalekosáhlý. Rád bych přispěl k tomu, aby naše obory byly tímto způsobem chápány i mimo zdi našeho ústavu a naší fakulty.

Navykli jsme si přemýšlet o našem působení v akademické sféře v intencích omezení, nedostatku a jakéhosi ukřivdění. Oproti tomu se domnívám, jakkoli vážně vnímám existující překážky, že nikdy v moderní době jsme nebyli v situaci politické i ekonomické, jež by nám dávala srovnatelnou svobodu myšlení a možnost volně šířit výsledky našeho výzkumu. Naše vlastní osobnostní a intelektuální limity jsou našimi největšími nepřáteli.

Minulému vedení FF UK se podařilo zlepšit celou řadu organizačních i ekonomických problémů naší školy a je již zřetelné, že vedení nové, zahrnující i mladou generaci proděkanů, v tomto úsilí pokračuje. Jako vedoucí základní součásti se budu snažit lépe propojit náš ústav s fakultou, abychom byli aktivní součástí jejího života. Zvýším frekvenci společných setkání pracovníků, na nichž budu informovat o záležitostech ústavu i o dění na fakultě, současně budu názory a přání členů základní součásti prezentovat a prosazovat na půdě fakultních orgánů.

I.2 Základní součást jakožto společná dílna

Základní součást chápu jako více než jen náhodné seskupení samostatných oborů. Vidím nevyužité možnosti vzájemné spolupráce ve výuce i ve výzkumu. Jsme členy téhož ústavu, ale nevíme o sobě – každý z oborů a jeho pracovníků si jakoby žije vlastním životem. Považuji garanty a vyučující jednotlivých oborů za nejpovolanější k tomu, aby formulovali jejich profil a směřování. Současně bych však chtěl, aby spolu jednotlivé obory více komunikovaly v oblasti výukové (otevírání akademicky nosných dvouoborových kombinací) a výzkumné (publikační činnost, konference, popularizace vědy). Jen tak se náš ústav stane více než jen administrativní slupkou.

  1. Koncepce

II.1 Oblast personálního rozvoje

Personální situaci našich oborů považuji za neodpovídající současným požadavkům na akreditace a stojící v cestě naplňování pedagogických i badatelských cílů, zejména s ohledem na existující evropský a světový kontext akademického prostředí. V minulé dekádě sice došlo k důležité generační obměně, nikoli však již k rozšíření personálního obsazení, jež by umožňovalo pravidelné otevírání oborů a dostatečnou kapacitu na výuku, aniž by se tak dělo za cenu přetěžování vyučujících na úkor jejich akademického růstu, badatelské a publikační činnosti. Stručně se vyjádřím k jednotlivým oborům:

Situace na oboru hebraistika je nejlépe konsolidovaná. Obor má tři plné úvazky, dva docenty a odborného asistenta – dr. Boušek zahájí habilitační řízení ještě v tomto roce. Od roku 2012 rovněž působí na oboru hebraistika jako lektor moderní hebrejštiny ing. Dani Ziss. Oborový tým bych chtěl obohatit o odborného asistenta (aniž by došlo k rozšíření úvazků), aby v budoucnu nedošlo k oslabení oboru v důsledku nepříjemné skutečnosti, jíž bude postupný odchod doc. Šedinové (nar. 1946) do důchodu. Zde se tedy jedná pouze o udržení stávajícího stavu a zajištění kontinuity.

Obor arabistika zajišťuje v současném okamžiku jeden docent a jeden asistent. Jasnou prioritou je tedy dokončení doktorského studia a získání titulu Ph.D. na straně asistenta PhDr. Bielického. Obor arabistika se na FF UK již tradičně profiluje filologicky a je v tomto ohledu v ČR jedinečný. Tuto exkluzivitu chci posílit získáním rodilého mluvčího jakožto lektora pro výuku arabštiny a navíc pro výuku vybraných předmětů přímo v arabském jazyce pro pokročilé studenty navazujícího magisterského studia. Vzhledem k zájmu uchazečů o obor a jeho společenskému významu budu hledat cesty, jak oborový tým posílit o dalšího odborného asistenta.

Turkologii zajišťuje docentka a odborný asistent, za pomoci rodilého mluvčího – jazykového lektora. Existence oboru je možná díky podpoře turecké vlády. Přesto obor nemůže být otevírán tak často, jak by odpovídalo zájmu uchazečů o studium a jeho významu – vyučující jsou přetíženi. Cílem je akademický kariérní postup stávajících akademických pracovníků (jmenování a habilitace) a rozšíření týmu o odborného asistenta, koordinované se zvýšením frekvence otevírání oboru.

Dějiny a kultura islámských zemí jsou relativně novým oborem, i když studium dané problematiky má na FF UK dlouhou tradici. Obor má v současnosti jednoho profesora a jednoho odborného asistenta. Protože se realizuje jakožto dvouobor, lze jeho zabezpečení označit za uspokojující, i když rozšíření týmu by oboru jistě pomohlo. Cestu spatřuji zejména ve spolupráci s Orientálním ústavem AV ČR (viz níže).

Personální profil a diverzitu nabízených předmětů oborů arabistika a dějiny a kultura islámských zemí chci rovněž zvýšit postupným převedením Pavla Ťupka, Ph.D., mezi akademické pracovníky (v současném okamžiku je dr. Ťupek sice vědeckým pracovníkem, na výuce se však již pravidelně a s úspěchem podílí, vede diplomové práce a pravidelně publikuje).

Íránistiku nyní zajišťuje jediná odborná asistentka, která navíc právě nastoupila na mateřskou dovolenou. Na ústavu působí rodilý mluvčí jako jazykový lektor perštiny. Výuka jazyka je tak v současné době jedinou fungující aktivitou oboru. Ve shodě s dr. Kříhovou, na níž realizace oboru spočívá, bych chtěl využít nuceného přerušení k řešení neuspokojivé personální situace a obor otevřít v akademickém roce 2016/17 nebo 2017/18. Řešení situace oboru íránistika se vzhledem k citlivému politickému aspektu musí odehrát v součinnosti s vedením FF UK. Z mého pohledu jakožto kandidáta na vedoucí funkci se jedná o jednu z priorit, protože obor íránistika považuji za jeden z bodů exkluzivity ÚBvA, a vlastně i FF UK.

Obor afrikanistika se v současnosti na ÚBvA nerealizuje ani v bakalářské, ani v magisterské formě a existuje pouze na úrovni doktorské, habilitační a jmenovací (zde se realizuje napříč ÚBvA, ÚJCA a ÚDV). Budoucí osud oboru musí být předmětem vážné debaty, dotýkající se celkového směřování ÚBvA.

Řešení naznačených problémů bude logicky narážet zejména na ekonomické bariéry. S výjimkou íránistiky se však žádný z oborů nenachází v situaci krizové, navrhuji proto řešení postupné a komplexní, probíhající po několika liniích:

  1. Spolupráce s oborově spřízněnými institucemi: zejména Orientální ústav AV ČR disponuje řadou vynikajících odborníků, kteří mají zájem jako externisté na FF UK působit. Jedná se o mladší generaci specialistů s mezinárodní publikační činností a ohlasy. Mým cílem je posílit spolupráci s OÚ zejména na rovině doktorského studia (obor Dějiny zemí Asie a Afriky je realizován společně) a na rovině navazujícího magisterského studia, a to ve formě výuky některých specializovaných kurzů a vedení diplomových prací. V ČR jsou další instituce, s nimiž bychom mohli navázat spolupráci nebo existující spolupráci dále posilovat, zejména Židovské muzeum v Praze, Husitská teologická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni a – last but not least – Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových při Univerzitě Palackého v Olomouci.
  2. Již v současném okamžiku se naše obory a aktivity těší podpoře vlády ČR a některých zainteresovaných zemí (zejména Turecko a Ázerbájdžán). Tuto složku financování se budu snažit rozvíjet, a to zejména posílením její institucionalizace, jejíž nízká úroveň představuje na straně donátorů závažné omezení. I v tomto bodě bude zapotřebí součinnosti s vedením FF UK.
  3. Věřím, že celkový rozvoj aktivit našeho ústavu půjde ruku v ruce se stejnou tendencí na rovině fakultní, a bude tak možné v budoucnu řešit některé personální otázky vytvořením nových pozic pro akademické pracovníky.

II.2 Rozvoj pedagogické činnosti

Naznačený personální rozvoj bude logicky znamenat také obohacení pedagogické činnosti. Mimoto spatřuji potenciál v těchto oblastech:

  • spolupráce s ostatními základními součástmi FF UK,
  • zahraniční hosté,
  • spolupráce s ECES,
  • zapojení doktorandů.

Jak jsem již naznačil na počátku, otevření se fakultě je jedním ze základních pilířů předkládané koncepce. Chci podpořit na jedné straně výukové aktivity, kterými náš ústav slouží studentům jiných oborů – velmi dobře v tomto ohledu funguje např. kurz Klasický islám a Moderní islám (prof. Kropáček, dr. Ťupek) nebo Židovské tradice a zvyky (doc. Sládek). Na straně druhé bych chtěl zvýšit účast našich studentů v kurzech ostatních ústavů, aby více využívali jedinečnou možnost setkat se během studia s větším počtem vynikajících odborníků a nebyli intelektuálně omezeni zdmi ústavu.

Málo dosud využíváme našich zahraničních kontaktů. V této oblasti bych chtěl nabídnout svoji zkušenost z Pražského centra židovských studií, kde přednášky hostujících profesorů patří k důležitým aktivitám, jež mají mezi studenty fakulty široký ohlas (např. vystoupení prof. Rudermana z University of Pennsylvania i Rachel Greenblatt z Harvard University sledovalo přibližně 60 studentů a našich kolegů). Hostovské přednášky zvyšují akademickou relevanci našich oborů, jsou pojistkou proti ustrnutí a současně potvrzují naši vlastní prestiž. Není třeba dodávat, že přítomnost zahraničních hostů je rovněž důležitá pro posílení povědomí o našem ústavu a jeho kvalitách mimo fakultu, jak mezi odbornou, tak laickou veřejností.

Podobně nedostatečně využíváme platformy ECES, která umožňuje financovat kurzy ve světových jazycích. Naši studenti by měli být schopni absolvovat přednášku či kurz ve světovém jazyce, obohacující pro ně je i přítomnost zahraničních studentů v téže skupině. Řada členů ústavu je schopna a ochotna přednášet v anglickém jazyce (doc. Malečková, dr. Kučera, dr. Boušek, doc. Sládek). Budu se nejen snažit cizojazyčnou výuku podporovat, ale zajistit jí odpovídající ohlas na straně studentů i odborného publika.

Velkou mezeru spatřuji nakonec v tom, že naši doktorandi nejsou až na výjimky součástí života ústavu. Jakkoli se nedomnívám, že doktorandům má být svěřována základní výuka, jejich odpovídající podíl na výuce považuji za nezastupitelnou část jejich studia stejně jako za významný stimul směrem k našim studentům na nižších úrovních.

II.3 Rozvoj vědecké činnosti

Od personálního rozvoje ve všech naznačených liniích si slibuji diverzifikaci pedagogické činnosti, jež by na jedné straně měla učinit studium atraktivnějším pro posluchače, na straně druhé snížit existující schizofrenii mezi našimi badatelskými a výukovými aktivitami – často jsme nuceni vyučovat neúnosně široký rejstřík předmětů, takže přednášíme i o tématech, o nichž nepublikujeme. Jakkoli naše pedagogické aktivity vždy zůstanou širší než činnost publikační, chtěl bych tento rozestup zúžit, aby se posílila spojnice mezi výzkumem a výukou a pracovníci se nevyčerpávali přípravou kurzů, jež se neodrážejí v jejich publikační činnosti.

Budu podporovat podávání grantových projektů, ať už výzkumných nebo rozvojových, aby se rozšiřovaly možnosti mezinárodního zapojení pracovníků ústavu, přijímání hostujících profesorů a usnadnily se publikační možnosti. Mohu v tomto ohledu nabídnout svoji osobní zkušenost (2× účast na projektu GaČR, projekt The Rothschild Foundation, Nadační fond obětem holokaustu, Thyssen Foundation).

Nevyužité rezervy spatřuji také v interdisciplinárním potenciálu v rámci ústavu. Tematicky jsou mezi našimi obory důležité vazby (mezi arabistikou a hebraistikou, mezi turkologií a Centrem ázerbájdžánských studií, nepominutelná je i zastřešující funkce oboru dějiny a kultura islámských zemí). Zejména v tématech aktuálních, souvisejících se současnými geopolitickými posuny, bychom jako expertní platforma měli být viditelnější, což bych chtěl změnit prostřednictvím publikačních a konferenčních výstupů.

Otevřu diskusi o projektu periodických oborových konferencí, spoluorganizovaných naším ústavem a případnými partnery, jež by vytvořily platformu pro prezentaci naší badatelské práce na mezinárodní úrovni. Chci zdůraznit, že konferenční aktivity považuji za významné tehdy, jsou-li přesně obsahově definovány a jsou-li vázány na publikační výstup odpovídajících standardů. Takové konference by měly mít na našem ústavu své místo.

II.4 Prostory a vybavení ústavu

Od svého nástupu na ústav roku 2007 jsem se snažil s pomocí některých z vás kultivovat v rámci existujících možností naše pracovní prostředí. Na revitalizaci učebny č. 238, ve které vznikla příruční knihovna hebraistiky a došlo i k částečné výměně nábytku z rezerv fakulty, navázala v létě 2013 částečná kultivace učebny č. 234. Jsem přesvědčen, že kvalita i vzhled našeho pracovního prostředí je důležitou složkou naší sebeprezentace a zejména směrem ke studentům nikoli pouze symbolickým signálem životnosti a dynamičnosti naší instituce. Proto budu v započatých změnách i jako vedoucí pokračovat.

V bezprostředně následujících letech a možná i v delším horizontu budeme využívat naše stávající prostory se všemi jejich omezeními. Chci proto pokračovat v jejich revitalizaci, a to úsporným způsobem, zvyšujícím funkčnost. Za hlavní problém považuji skutečnost, že nemáme skutečnou přednáškovou místnost. Tu bych chtěl získat částečnou přeměnou místnosti knihovny, za současného zlepšení přístupu ke knihovním fondům a pořízení multimediální elektroniky.

Skutečně systémové řešení prostorových omezení je mimo pravomoc vedoucího základní součásti. I v tomto ohledu však platí, že bychom jako kolektiv měli usilovat o to, abychom byli aktivním účastníkem jak debaty na fakultní úrovni, tak i vlastního řešení.

Závěr

Jak je z výše zmíněného zřejmé, předkládaný program bude vůči každému z nás náročný. Rád bych, abychom z naší základní součásti vytvořili moderní a progresivní pracoviště, jež bude nám i našim studentům poskytovat funkční podmínky pro práci. Otevření se navenek a zapojení se do vnitro- i mimofakultních aktivit znamená zapojit se do širší odborné debaty, a utkávat se tak s širší konkurencí. Věřím, že tento náročný úkol přijmete za svůj a rozhodnete se jej spolu se mnou naplňovat.

V Praze, 4. dubna 2014

doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.

Úvod > Ústav > Vedení ústavu > Koncepce